Ach Modříne,
Snad jsem ti již někdy řekla to, co k tobě cítím ale udělám tak znovu protože vím že má slova tě jistě potěší.
S podzimem shazuješ jehličky, aby ses mohl na jaře projevit v plné kráse. Je až neskutečné kolik ukrýváš energie v sobě. Cítím ji a vím že nejsem jediná. Tvé větve jsou obsypány šištičkami, jako má mysl nápady, je to snad důvodem proč v tobě nacházím zalíbení?
.
Jsi mým útočištěm a jediný pohled na tebe rozzáří mé srdce. Tvá podmanivá vůně mě učarovala a není ji rovno.Nehledala jsem tě a přesto našla, nebo snad ty jsi našel mně? Stal ses mým stromem a já ti za to děkuji.
Tvá věrná obdivovatelka
Pampeliška