„Něco na bolení v krku“, povídám paní v lékárně. Sprej nebo pastilky? Obrací se na mě v zápětí. No, No, překvapením ze sebe nemohu dostat kloudné slovo. Ale to už jsou na pult přede mnou, servírovány tři druhy oněch pastilek, s radou že tyhle se hodně prodávají. Vzápětí ještě přibude sprej a rada že s ním má sama dobré zkušenosti.
No, já jsem myslela spíš nějaké bylinky, třeba šalvěj, povídám. Jo, jo to máte pravdu ale mi tu bohužel máme bylinky jen na objednávku, ale můžu objednat...
Když jsem přišla domů, trochu to na mě dolehlo. Bylinky na objednávku, které navíc nejsou součástí běžné nabídky. Zvláštní to doba.
Třeba by snad tu ochotnou a milou paní lékárnici pokáral její nadřízený kdyby doporučovala bylinky které jsou mnohdy několikrát cenově levnější než chemické přípravky. A v přírodě navíc dosud úplně zadarmo. Teď mi to dochází, lékárna od slova léky. No, jejich výroba musí být asi dobrý byznys.
Půjdu si postěžovat do bylinkářství až nějaké najdu, tam mé rozhořčení jistě pochopí. Řepíku ani Šalvěji to snad ani neřeknu, mrzelo by je to. Milosrdná lež , řekli by jste vy.
Tak zase příště:
Pampeliška