Kosmetické pohádky- Jak se Běta s čertem seznámila

Netradiční pohádka která se snaží přiblížit problematiku složení kosmetiky zábavnou formou. Pohádka na zamyšlení pro malé i velké.  

Je to už více jak sto let, kdy lidé nežili tak jako dnes. Nebyla elektřina, televize, telefony ani plast. Lidé žili jinak, jestli lépe nebo hůře to nechť posoudí každý sám. Každá doba má své říká se, i dříve lidé měli nějaké starosti. Jedno je však jisté, žili v souladu z přírodou. Ženy když chtěly být krásné, opláchly si vlasy kopřivovým nálevem, heřmánkem omyli pleť a rostlinným olejem nebo sádlem namazali pokožku. Prosté, jednoduché, žádná věda, proč také dělat vědu z něčeho co věda není.

Jak už to však bývá, lidé bývají rozmarní. Když mají jedno, chtějí druhé. Chtějí lepší, větší, silnější. I taková byla Bětka. Na první pohled se příliš nelišila od ostatních dívek. Dlouhé vlasy, které nosila sčesané do copu, ji zdobila stuha. Hlavní Bětinou starostí bylo to, jak vypadá. Chtěla být ta nejkrásnější ze všech. Byla hezká, to se jí nedalo upřít, ale Běta toužila být nejkrásnější ze všech.

Jednou při úplňku, kdy svit měsíce ozářil Bětin pokoj, Bětka ačkoliv si to neuvědomila, vyslovila v duchu své tajné přání, být tou nejkrásnější ze všech.“ Udělala bych vše proto, abych byla nejkrásnější“ řekla si Běta, když v tu chvíli se před ní zjevil čert a řekla Bětce, že jí může její přání splnit. Má ale podmínku, že nikomu nemůže prozradit, že jí v tom pomáhal čert. „Vyčaruji ti kosmetiku, díky které zkrásníš a ty mi zato budeš každý den platit jeden dukát. Ale pamatuj, kouzlo tohoto všeho bude trvat jen pár let. Po té pomine. Ale zato, že ti takhle pomůžu, mi ten dukát budeš platit do konce života.“

Ačkoli by se Běta nějak hlouběji zamyslela, přikývala na souhlas čertovi a rázem před ní stál krém. Když ho poprvé použila, její plet byla hlaďoučká víc než kdy před tím a Běta byla v sedmém nebi. Běta však dlouho nevydržela držet jazyk za zuby a pochlubila se své sousedce s výjimečným krémem. Svůj slib dodržela a skutečně neřekla ani slovo o tom, že má pletky s čertem.  Netrvalo dlouho a celá vesnice kde Běta žila, si šuškala o jejím zázračném krému, který prý má z dalekých exotických zemí jak tvrdila ona sama. I lidé zatoužili po tom zázraku a tak jim Běta slíbila, že se zkusí přimluvit u své známé v daleké zemi, zda by neobstarala nějaký kelímek i pro ně.

Když jednou v noci Běta zase přivolala čerta. Ten ji slíbil, že vše obstará a kdo chce, může kosmetiku mít. A opět připomenul, že to vše potrvá jen určitý čas, pak kouzlo přestane působit.

A tak netrvalo dlouho a z Běty se stala oblíbená žena široko daleko. Lidé si všude vyprávěli, o její zázračné kosmetice z dalekých zemí. A ptali se Běty, jestli má víc takových zázračných přípravků…

A tak opět Běta lidé zaplavovala sprchovými gely s překrásnými vůněmi. Brzy měla každá žena v Bětině okolí doma přípravek na každou část těla. Každý vyzdvihoval Bětu jako bohyni, díky které mají všechny ty úžasné přípravky. Tak to šlo den za dnem, měsíc za měsícem až jednou lidé přestali být spokojení. Často naříkali a stěžovali si, že ta kosmetika přestala účinkovat a plet už po ní není tak krásná, jako před tím, je často suchá tu zas mastná, s červenými flíčky nebo pupínky. Nadávali Bětce, že je šidí. I Bětka poznala, že kosmetika už není taková jako dřív, že už není díky ní hezčí ale naopak

Tak v sobě jednou v noci přivolala čerta a ten jí na to povídá. Ano, Bětko, taková byla naše dohoda. Říkal jsem ti, že kouzlo jednoho dne pomine. „ Říkal si čerte že kouzlo pomine, ale ne že budu ošklivější než před tím.

„To je daň, kterou si zaplatila. Já jsem ti neříkal nic o tom, že bude vše jako dřív, na to si se Běto neptala“. „Nevěřím ti čerte, ty jsi tu kosmetiku začal šidit, už není taková jako dřív. A vůbec co je to zázračné složky co v ní jsou“­?

„To je chemie Běto, díky ní si mohla být kosmetiku, která ti vydržela dlouho, která se ti nezežlukla jako máslo. I díky těm chemických složkám vypadala plet na čas dobře ale chemie má milá Běto svoji daň.

„Nechci používat tu tvoji čertovskou kosmetiku, vezmi si je sebou všechnu zpátky“. „Dobrá jak myslíš Běto, ale dukát mi budeš platit stále, jak jsme se dohodli“. „Nic ti nedám, nesplnil si své slovo čerte“! „Ale splnil Běto, ty nechceš dodržet svůj slib. Nic ti nedám čerte! Jak myslíš Běto, ale od této chvíle už nikdy nenajdeš dobrou kosmetiku, kosmetiky bude všude plno, všude kam se podíváš, ale nic ti nepomůže, dokud nezačneš o věcech více přemýšlet.

V tu chvíli se Bětě ulevilo, že se čert tak snadno nechal odbýt a už mu nemusí ten slíbený dukát platit.  Jeho slova nebrala vážně, ale sama se brzy přesvědčila o její pravdivosti.