Jde po nás EU!

 I my máme svého predátora,  jmenuje se Evropská unie. .............................................................................................

Stojím ve frontě u pokladen v samoobsluze, když v tom na mě promluví paní čekající přede mnou. Hořekuje nad dnešní dobou, nad tím že je draho a kdesi cosi.

Když jdu domů přemýšlím. Ptám se sama sebe, je dnešní doba horší než ty před ní? Jdou mi na mysl kapitoly s knih dějepisu i reportáže o chudobě z  rozvojových zemí. Říkám jestli není rouhání nadávat nad špatným žitím, když jinde žijí stokrát hůře.

I my rostliny máme svoji historii. Nejdříve nás milovali, pak ve středověku zatracovali a chtěli vymítit. Za  naše používání mnohé nebohé umíraly. Pak tu  byla doba, kdy nás respektovali a milovali.

Jak se říká historie se opakuje a místo kdysi středověkých církevních hodnostářů teď nastupuje Evropská unie a její nařízení. Chce nás rostliny očernit, a nám nezbývá než pevně věřit že nepodlehnete.

Pampeliška