Pocta sněžence

Poezie nepoezie? Koukala jsem dnes na sněženku a slova mi tak nějak šla na mysl sama. Říkala jsem si nepiš to, nikdo to stejně tady nebude číst. Ale nemohla jsem si pomoct musela jsem to pustit ven.

Sněženka

Kytičko bílá, rok co rok, zvěstuješ příchod jara které se blíží.

 Příroda bývá ještě pokryta sněhem a ty už  odvážně vykvétáš.

Pravda, někdo musí být první, přesto vzít na sebe tohle břímě nebývá jednoduché.

Tvé kvítky jsou bílé jako padlý snížek na stráni, přesto pohled na tebe zahřívá nejedno srdce.

 Vím, stojí mnoho sil vzdorovat osudu, v době kdy mnoho jiných ještě spí, proto jistě tak časně odkvétáš.

 Prostá a přesto jsi sněženko krásná.

Snad donesou se k tobě moje slova Sněženko krásná.

Pampeliška